... si tak jednou večer doma sedím a říkám si, co tej ségře dám s sebou na cestu. Něco praktickýho, od srdce, jasně, sukni, malovanou... ve veselých barvách, aby ji mohla nosit celý rok, motiv s hlubším smyslem by to chtělo, aby se jí hodila k věcem, co má sbalené, taky bavlněná aby byla, do Áčka bez šňůrky, aby lichotila její postavě. Je skvělý, když nápady dozrajou přesně v tu správnou dobu... Krista už doslova Poletuchuje na druhém konci zeměkoule a aby si občas vzpomněla, byla přesně ideální příležitost k tomu přivést k životu již dlouho schovávanou myšlenku. Sukni sesterskou, s navazujícím motivem. Podle fotek z Travelzevl.cz už Krista dělá parádu i ve světě. Že však motýl může létat jen když má křídla obě, ví snad každé malé dítě a taky už je jasný, co si vezmem na sebe, až se uvidíme za rok na letišti :-).

... tak tohle mi běželo hlavou v únoru 2020, těsně před tím, než se Krista vydala na Nový Zéland. Tou dobou jsme ještě ani jedna nevěděla, co všechno způsobí Covid a že se její cesta z plánovaného roka protáhne na roky dva a ještě půl třetího.

Motýlovi už sice značně vybledla křídla, častým praním kvůli velice hojnému nošení, ale jsou pořád oblíbené.

Magda