Když jsem já, jako půlka Poletuchy přemýšlela jak pojmout své svatební šaty, měla jsem jasno. Oslovila jsem tedy druhou půlku ,,létající veverky" a odpověď zněla: ,,To si se asi zbláznila ne?" Nechala jsem situaci, nějakej ten týden, jak se říká - vyhnít. Bylo vidět že už si nabídku Magda zpracovává a nakonec na tenhle punkovej projekt kývla. Zná mou flegmatickou povahu a já jí ujistila, že to buď vyjde nebo ne a aspoň bude sranda, žejo.

Vypinterestila jsem si pár obrázků, představa byla tedy o krajkovém vršku, dlouhých rukávech, docela holých zádech, výstřihu vpředu lodičkovém a splývavé sukni až na zem.

Nejdříve proběhl průzkum trhu s látkami. Člověk se za život vdává jednou, dvakrát, tak ať šaty vypadají hezky. Najít krajku podle představ a látky hedvábné... byl oříšek. Naštěstí Magdy kolegyně, vystudovaná kloboučnice měla doporučení k nezaplacení na @sartorbohemia, kde nám usměvavý personál pomohl s výběrem látek a jako bonus nám paní odbornice přihodila mnoho praktických rad. A to jsme ani nevěděly, že se v obchůdku potkáme, kvůli špatně střiženým rukávům, ještě jednou aneb chyba za pětikilo. Ale jak se správně říká: Chybama se člověk učí. I pro nás tahle chybička byla ponaučením.

Nechci se dlouhosáhle rozepisovat, jen bych ještě ráda vyzdvihla unikátní knoflíčky vytvořené z novozélandské perleťové ,,Paua shell". Povedlo se nám titěrné kousky provrtat úzkým vrtáčkem a člověk by neřekl, jak tahle přírodou vytvořená krása, může být tvrdá.

Velký dík Nikče za propůjčení jejích šatů jako vzor. ♥️

Děkuji Magdě za odvahu a výsledek♥️.

Vlastně za tu odvahu děkuji i sobě. Krásná výzva ♥️.

Foto: Alžběta Huclová